Gastronomický rychloprůvodce po Bruselu

Posledních 14 dní bylo hektických, ale vlastně příjemně hektických. M. se stal inženýrem, na to samozřejmě navazovala obrovská radost a s ní spojené oslavy. Já jsem se konečně po dlouhé době rozhodla pořídit nový fotoaparát, přece jen blog si to zaslouží. Sotva jsem domů stihla přinést můj nový nikon D5100, už jsem musela balit kufr do Bruselu, kam jsem mířila na krátkou studijní cestu. 

Stále nevím, co si o Bruselu mám vlastně myslet. Centrum je krásné, některé cihlové domy připomínají Kodaň, jiná místa zase Paříž. Střed města je malebný, ale opravdu maličkatý a projdete ho za jeden večer. Okouzlily mě krásné parky, budovy evropských institucí jsou velké, chladné a anonymní, to ale prostě k stavbám tohoto významu podle mého patří. Sotva vyjdete z centra, potkáte na zvláštních místech ošklivé budovy, které celý dojem trochu kazí. Nic z toho ale nemění na atmosféře města, obyvatelé jezdí na kole a jsou moc milí. V době mé návštěvy Belgičané zrovna vyhráli zápas mistrovství svět ve fotbale nad Alžírskem a v Bruselu probíhaly velké oslavy. Takže ve zkratce, Brusel může těžko konkurovat nejkrásnějším městům světa, za to má ale ducha, skvělou atmosféru a já jsem si to tam moc oblíbila.

Určitě je to zjednodušený pohled na belgickou gastronomii, až ale pojedete do Belgie nenechejte si ujít:

1. vafle

Gastronomická ikona Belgie, ty tradiční jsou jen s cukrem, na fotce turistická úprava, kterou potkáte v zásadě na každém rohu a koupíte jí většinou za 1 euro. Pokud chcete zažít luxusnější zážitek, zajděte si do Galerie Saint Hubert, do kavárny Mokafe a objednejte si tradiční mikádo – s vanilkovou zmrzlinou a čokoládou.

2. pivo

Pivo, symbol Belgie. Já jsem v zásadě pivní laik, obvykle piji a mám moc ráda víno, v Bruselu jsem si oblíbila to tradiční, třešňové.

3. hranolky

Jí se snad ke všemu. Na náměstíčku place Jourdan najdete stánek Maison Antoine, kde prý připravují dokonce ty nejlepší na celém světě, dvakrát fritované a servírované v tradičním kornoutu. Já jsem byla ale po celém dni návštěv evropských institucí natolik znavená, že jsem pořídila první hranolky, na které jsem narazila v centru a na ty údajně nejlepší na světě jsem se nakonec vykašlala. Moje příští návštěva se bez nich ale určitě neobejde.

http://www.maisonantoine.be/

4. mušle

Obvykle připravované na pivu či vínu, můj odpor k mořským plodům znáte, takže jsem vynechala. Tak jako tak sezóna mušlí probíhá pouze v chladných zimních měsících, tedy cca. od října do března a v červnu je správný konzument nedá do pusy. V teplých měsících od května do září se totiž mušle v Evropě rozmnožují a mimo to, že jsou méně chutné, je fér je ve vegetačním období nechat žít. K mušlím jsou samozřejmě tradiční přílohou hranolky.

5. čokoláda

Na prodejnu čokolády v centru města natrefíte tak po každých 50 metrech chůze. Některé jsou vážně nádherné a připomínají spíše prodejnu šperků než čokolády. Rozdíl je v kvalitě i ceně. U mě boduje trio značek Neuhaus, Godiva a z těch levnějších i Leonidas. Až pojedete do Belgie, jsem si jistá, že domů se bez krabičky pralinek nevrátíte.

Boeuf bourguignon

M. si někde přečetl, že když na Prague food festivalu přidáte fotku s hastagem #masozamaso, můžete u Naše maso vyhrát masový balíček, který Vám podle přání připraví. Já ke všem soutěžím přistupuju automaticky skepticky, i tak jsem ale u stánku Naše maso cvakla jednu fotku buřtů, M. ji vložil na svůj instagram, a potom jsme na všechno zapomněli. Až do doby, než nám psali z Naše maso, že jsme vyhráli. V pátek jsem si tak s nadšením vyčekala frontu skoro až na chodník, naproti v Sisters zakoupila moje tři úplně první chlebíčky odsud a odcházela z Dlouhé víc než spokojená. Mimochodem, v životě jsem neviděla steak, který by měl 800 gramů. Jestli existuje nějaký gastro projekt, který mě v poslední době nadchl, je to právě Naše maso. Všechno co jsem od nich zatím jedla, značně vybočovalo z průměru. Jejich přístup, kdy s každým svým zákazníkem s nefalšovaným zájmem prohodí pár slov bez ohledu na to, jestli si koupí jen dva párky nebo 2 kila hovězí roštěné, mi v dnešní anonymní domě prostě pokaždé zvedne náladu. Někdo, kdo viditelně dělá svou práci rád a poctivě, mi nepřestává dělat radost. 

Jedním z kousků v balíčku bylo kilo hovězího krku. Přiznám se, hovězí úplně často nekupuju. Nastudovala jsem, jak se krk má správně upravovat, zjistila, že nejlepší je pomalé a dlouhé vaření či dušení, vzpomněla si na mou položku v listu "Musím vyzkoušet" a utíkala do knihovničky pro kuchařku Julie Child. Potom jsem rovnou sáhla ještě po Deníku Dity P., oba postupy zkombinovala a byl z toho skvělý nedělní oběd. 

Ingredience pro 6 osob:

1 kg hovězího masa (kýta, zadní, přední nebo třeba i kližka, ořech nebo krk) - nakrájené na větší kostky

100 g slaniny nakrájené na kostičky

1 cibule 

2 mrkve

2 bobkové listy

pár snítek tymiánu

200 g žampionů - mělo by jich být taky cca. 15

15 maličkatých cibulek nebo šalotek

láhev dobrého červeného vína

300 ml hovězího vývaru

2 lžíce rajčatového pyré

trochu hladké mouky

olivový olej a máslo na opékání

sůl, pepř

plátek másla

k podávání - bageta, bramborová kaše nebo třeba celerové pyré

Postup: 

1.Troubu předehřejete na 160°C. V těžkém hrnci na olivovém oleji opečte kostky masa, které jste před tím obalili v hladké mouce. Pečte postupně, masa je opravdu hodně. Když je hotovo, orestujte v hrnci cibuli, slaninu a mrkev do hněda, na konec přidejte rajčatové pyré. Všechno maso naskládejte zpátky do hrnce, osolte a opepřete. Vše zalijte větší částí vína a vývaru (aby bylo maso potopené), přidejte bobkový list a tymián. Vše v hrnci na plotýnce přiveďte k varu. 

2. Hrnec přiklopte poklicí, dejte do trouby a nechte pozvolna dusit, a to minimálně! 2,5 hodiny (Julie Child říká 3 - 4). Správnou konzistenci masa poznáte tak, že ho krásně lžící nebo vidličkou můžete krájet, je úplně měkké.  Výsledný čas hodně záleží na druhu a kvalitě masa a také na velikosti kostek. Asi v polovině pečení podlijte zbylým vínem a vývarem.

3. Půl hodiny před koncem pečení si v pánvi na olivovém oleji a másle opečte žampiony, a potom zvlášť také cibulky. Přidejte do hrnce a pečte ještě další půl hodiny. Do hotového ještě zamíchejte plátek másla a nechte rozpustit.

Sezvěte na oběd přátele a podávejte s křupavou bagetkou a láhví červeného vína stejného druhu, jaký jste použili do jídla. 

Salát z polníčku a pečené červené řepy

Mám ráda červenou řepu, tu babiččinu domácí naloženou a nebo jednoduše upečenou. V poslední době je řepa hrozně módní a já si myslím, že je to dobře. Za doslova pár korun dostane výbornou ingredienci, ze které zvládnete udělat mnoho pokrmů. Salát z červené řepy skvěle poslouží jako předkrm anebo třeba jako moc dobrý doplněk ke grilování.

Ingredince na dvě porce salátu:

4 středně velké bulvy červené řepy

balsamicová redukce - třeba Kalamata s fíky

2 hrsti polníčku

FETA sýr

olivový olej

sůl a pepř

vlašské ořechy

Postup:

1. Červenou řepu omyjeme, osušíme, pokapeme olivovým olejem, osolíme, opepříme. Jednu po druhé zabalíme do dvou vrstev alobalu. Pečeme v troubě předehřáté na 200°C podle velikosti řepy 45 minut až hodinu, měkkost vyzkoušíme ostrým nožem, který by měl bulvou bez problémů projít. 

2. Řepu necháme zchladnout, oloupeme ji, nakrájíme na co nejtenčí plátky. Na talíř naskládáme spolu s polníčkem, zakápneme olivovým olejem a balsamicovou redukcí, posypeme sýrem a vlašskými ořechy.

Můj tip:

Pokud neseženete redukci s fíky, použijte klasickou balsamicovou redukci a salát doplňte ještě o lehkou zálivku z medu, olivového oleje a citronové šťávy.

Tvarohové knedlíky s jahodami

Ve čtvrtek mi začaly prázdniny, poslední v životě. K prázdninám podle mě patří jahody a taky třešně, které si dojedete natrhat do košíku na kole. Z jahod dělám skvělou marmeládu, koktejl anebo právě knedlíky. Osvědčený recept se vám ale bude hodit na jakékoliv ovoce, třeba meruňky, borůvky a nebo švestky. Já připravuji knedlíky tvarohové, jsou lehké a hezky hrajou s ovocem, k létu prostě sedí. 

Ingredience:

500 g měkkého tvarohu (nejlépe toho v kostce)
250 - 280 g polohrubé mouky (ráda nahrazuji špaldovou) + extra mouku na balení jahod do těsta
2 žloutky

20 malých jahod

tvaroh na strouhání
máslo
cukr moučka
zakysaná smetana - volitelně

Postup:

1. Měkký tvaroh, žloutky a mouku zpracujeme nejdříve vařečkou, a potom rukama v jemné těsto. Těsto se poměrně dost lepí, nepřidáváme ale příliš mouky, protože jí použijeme dost ještě až budeme do těsta balit jahody.

2. Těsto rozdělíme na 20 kousků - buď vyválíme na plát a rozkrájíme na 20 čtverců, nebo uděláme váleček a ten rozkrojíme na 20 částí, potom z každé z nich uděláme placičku, do které zabalíme jahodu.

3. Knedlíky vaříme 10 minut ve vroucí vodě, vyndaváme děrovanou naběračkou, podáváme s cukrem, tvarohem a máslem nebo také se zakysanou smetanou či jahodovým žahourem (rozmačkané jahody s cukrem).