Foodlover griluje - omáčky ke grilování

Před půl rokem jsme se přestěhovali z Dejvic na Žižkov. Nabyli jsme 30 metrů čtverečních nového domova, pozbyli jsme terasu, která nám tolik přirostla k srdci. Byla to takový malý koutek nad všemi ostatními domy, skrytý od okolních očí, dalo se na ní v létě spát i grilovat. Řekli jsme si, že nebudeme truchlit a grilování se nevzdáme, máme v okolí dva krásné parky. Marek zakoupil krásný gril na dřevěné uhlí, stál 400 korun, bohužel se na něm nedalo nic ugrilovat a navíc jsme vykouřili celý park. Místo něj jsme před pár týdny pořídili Lotus Grill. Hádám, že jste o něm už slyšeli, objevuje se všude a objevuje se tam právem, protože už dlouho mě nic tak nenadchlo.

Lotus Grill  funguje normálně na dřevěné grilovací uhlí, má ale oddělenou část, kde hoří uhlí (takový malý košíček), a kam odkapá šťáva z grilování, díky tomu nekouří. Do parku nebo na balkón ideální. Teoreticky by mělo jít použít kterékoli dřevěné uhlí, ale vzhledem k tomu, že na 1 grilování spotřebujete jen 150 g, vyplatí se koupit to originální od výrobce, u kterého garantuje bezkouřovost. Navíc, když gril převrhnete, nic se nestane, uhlí se ale nevysype, nic nezačne hořet a nic si nepropálíte. Pokud máte třeba malé děti, tuhle funkci určitě oceníte. V grilu je zabudovaný jakýsi větráček na tužkovou baterku, díky kterému je rozehřátý na správnou grilovací teplotu asi za 2 minuty. Jedny a ty samé baterky nám tam vydržely zatím 6 grilování. Ke grilu dostanete rovnou i obal, který hodíte na záda nebo do ruky a můžete na piknik. Co zase užijeme my je, že gril má dva pláště, a proto zvenku není horký, lehce ho někam přesunete a nebo právě za krátkou chvíli po grilování sbalíte. Pokud jste na tom jako my a hledáte řešení do města, za mě palec nahoru.

Teď si jen přeju, aby zbytek léta bylo krásně a my mohli v parku trávit spoustu hezkých večerů. 

A teď už ke grilování jako takovému. My nejčastěji grilujeme maso, jednoduše naložené. Vyplatí se koupit plátek opravdu kvalitní, například krkovička je skvělá, potom nepotřebujete nic víc než pepř, sůl, olivový olej a pár bylinek. Naopak u nekvalitního masa se s marinádou můžete přetrhnout a stejně to nebude ono. Nicméně třeba kuřeti určitě marináda prospěje. Předvařené brambory, čerstvá grilovaná zelenina, hermelín, to jsou naše tradiční položky. A když si to chceme opravdu užít, tak jako dezert třeba i grilovaný ananas s mascarpone. O tom všem ale třeba zase v dalších grilovacích dílech, dneska jen omáčky. Já mám z těch domácích nejradši cibulový dip, rajčatovou salsu a dip z červené řepy. Do omáček je podle mého názoru dobré investovat čas, protože obyčejné  grilované brambory to potom pozvedne na úplně jinou úroveň.

Dip z červené řepy

1 uvařená nebo upečená červená řepa

citronová šťáva

sůl a pepř

1 lžíce majonézy

Postup:

Vychladlou červenou řepu rozmixujeme na jemno, bohatě zakapeme citronovou šťávou, osolíme a opepříme. Vmícháme lžíci majonézy a nebo třeba zakysané smetany. Necháme v lednici vychladit.

Rajčatová salsa

3 rajčata

1 polovina červené cibule

1 stroužek česneku

chilli

čerstvý koriandr

limetová šťáva

sůl a pepř

lžička cukru

lžíce olivového oleje

zelená paprička jalapeno

čerstvá petrželka

Postup:

Rajčata překrájíme na půl, zalijeme horkou vodou a oloupeme slupky. Do mixéru dáme všechny ostatní zbylé ingredience a rozmixujeme na vhodnou konzistenci - aby ze směsi nebyla úplná kaše. Přes jemné sítko slijeme přebytečnou vodu. Dáme do lednice vychladit.

A pro ilustraci ještě přidávám pár fotek z iPhonu.

Celozrnná bábovka s mákem a citronem

Chtěla jsem upéct něco na cestu do Ostravy, kam jsme odjížděli na festival. Inspirovala jsem se u Terky na výpečkách, bábovka je na cestování skvělá a kombinaci máku a citronu mám navíc doma vždycky. Těsto jsem připravila ve zdravější variantě a podle svého receptu. Upekla jsem ji ve středu, mělo to háček, ve čtvrtek jsem neměla co zabalit.

Ingredience:

4 vejce
100 ml vody
100 ml oleje
250 g mouky (1:1 pšeničná celozrnná jemně mletá a pšeničná polohrubá)
100 g třtinového cukru
100 g agáve sirupu
1 citron (šťáva a kůra zvlášť)
3 lžíce máku
1 vanilkový cukr
2 lžičky prášku do pečiva
1 lžička rumu

Postup:

1. V míse si ušleháme žloutky s cukrem, vanilkovým cukrem a agáve sirupem, postupně přiléváme olej s vodou. Směs musí zbělat. Poté přidáme všechny další složky vyjma bílků, tedy nejdříve citron, mák, rum a nakonec postupně zašleháváme i mouku s práškem do pečiva.

2. V jiné míse do tuha ušleháme bílky, které opatrně a důkladně vmícháme do žloutkové směsi. 

3. Do formy nalijeme připravené těsto a v troubě předehřáté na 180°C pečeme asi 50 minut.

Domácí ledový čaj

Mall.cz pořádá letní soutěž "Vaříme s dětmi". Já jsem měla tu čest vymyslet pro soutěž recepty a navíc k nim nafotit i fotky. Teď v horkých letních dnech určitě využijete recept na domácí ledový čaj. A když už ho budete připravovat, přivolejte Vaše dítka, vyfoťte pár fotek a pošlete do Mallu. Trochu mě mrzí, že se taky nemůžu zúčastnit, protože kdo by nechtěl vyhrát KithcenAid :) 

Ingredience pro 4 osoby:

2 sáčky černého čaje
půl litru vody
půl litru perlivé minerální vody
limeta a citron
sladidlo podle vašich preferencí – med, cukr, sirup z agáve, …
čerstvá máta
kostky ledu

Postup:

1. Nejdříve připravíme čaj. Oba sáčky zalijeme půl litrem vroucí vody. Necháme je chvíli louhovat, a poté sáčky vyhodíme. Do čaje vmícháme libovolné sladidlo, zakápneme citrusovou šťávou a přidáme na plátky nakrájenou limetkou. Čaj musí být hodně sladký a kyselý, protože se na závěr ještě bude ředit sodovkou. Tekutinu necháme zchladnout, a pak dáme dobře vychladit do lednice.

2. Do čaje přilijeme perlivou vodu, ozdobíme mátou, plátky citronu a ledem. Čaj nalijeme do sklenic.

Můj tip:

Vyzkoušejte i jiné druhy čaje, skvěle chutná také zelený nebo ovocný. Část citronové šťávy můžete také nahradit čerstvou pomerančovou.

Dobré ráno!

Mám jakýsi přirozený respekt z vystupování v médiích. Hrozně jednoduše se může něco  pokazit a jste při tom zvěčněni navždy. Na druhou stranu mám ráda výzvy, a tak když mi z České televize přišel email, zda bych byla ochotná něco uvařit v pořadu Dobré ráno na ČT 2, nemohla jsem odmítnout. Vysílá se z brněnského studia od 6:00 a živě, udělali jsme si tedy výlet do Brna už od soboty, přespali u našich skvělých kamarádů a užili si krásný víkend (Díky moc Filipe a Jitko, alias youngandprimitive).

Téma znělo: "jídla s podivnými názvy", pan produkční mi ale vysvětlit, že to mají být spíše cizojazyčné názvy, které v českém prostředí nepoužíváme nijak často, jídla, která diváka něčím překvapí a nevaří si je doma každý den. Určitě to neměly být kuriozity typu vošouch, vejmrda nebo šoulet, to se mi ulevilo. Výběr receptů byl náročný úkol, ve studiu není například voda, hledala jsem tak něco osvědčeného, co jsem dělala už mnohokrát, hezky to vypadá na kameru a diváka ranní show ČT to osloví.

Do studia si musíte všechno donést, ingredience i nádobí. Pro příště jsem poučena, že ostrý a velký nůž musí taky se mnou z domova :) Balila jsem pečlivě, má oblíbená mísa má asi kilo, nemohla jsem ji ale nechat doma. Ve výsledku to znamenalo jednu tašku plnou nádobí převézt z Prahy do Brna autobusem Student Agency a nazpět.

Nebudu to prodlužovat, měla jsem šílenou trému, tak nervózní jsem byla naposledy před státnicí. Nemohla jsem spát (stane se cca. 1 x za rok), vstávala ve 4:45 a byla přesvědčená o tom, že v přímém přenosu si možná trochu zdřímnu. Po příchodu do studia jsem zjistila, že má nepřilnavá pánev speciálně na palačinky na jejich indukci nebude fungovat. A taky, že mě chtějí obléci do zástěry, kterou já na vaření vůbec nejsem zvyklá nosit :) Nakonec vše dobře dopadlo. Moderátoři Ondřej a Lenny jsou vážně hrozně profesionální, sympatičtí a dodali mi důležitou dávku sebejistoty a hlavně klidu. Největší strach jsem měla z vyjadřování se na kameru, mluvit hezky, zřetelně, ne jako dělník, na druhou stranu ne s přehnanou spisovností, zdá se to jako jednoduchý úkol, ale není. Určitě věřím, že je to jen otázka cviku a dá se mluvení na kameru natrénovat, na druhou stranu je ale podle mě mnohem těžší vystupovat živě, v přímém přenosu, než, když se vystoupení předtáčí, výsledek může sestříhat a máte více pokusů.

Pokud byste se na mě chtěli podívat, můžete tady. Tímto díky moc České televizi za pozvání, Markovi za trpělivost, se kterou přemístil mé vybavení z Prahy do Brna a za potřebné uklidňování, mé rodině a všem ostatním za to, že vstali v 6:00 a seděli u televize dvě a půl hodiny.Vážím si toho.

A teď k Brnu. Mám to město prostě ráda. Kavárny, co mají atmosféru, život se tam zdá o něco pomalejší než v Praze, hantéc, co se mi vždycky zaryje hluboko pod kůži. Obrazili jsme tři povinné zastávky - Výčep Na Stojáka, kavárna V Melounovém cukru a Industru. Mimo to v sobotu proběhl ještě výlet do Mikulova, kde jsme úplnou náhodou objevili krásnou restauraci Sojka hned na náměstí. Nerada to říkám, ale jejich thajská polévka předčila tu mou. Palec nahoru pro kulinární počiny jižní Moravy. Jižní Čechy, vezměte si prosím příklad z jižní Moravy!