Zázvorová limonáda s medem

Další Vánoce jsou za mnou, loni jsem ležela doma v 40stupňové horečce, letos se mi nemoc vyhnula, za to mnoho členů naší domácnosti skolila chřipka. Když cítím, že na mě leze takové to počáteční nachlazení, začínám smrkat a není mi dobře, sahám po zázvoru. V zimě si ho připravuji v podobě čaje, v létě je skvělá zázvorová limonáda. Recept na limonádu se podle mě moc hodí ale i teď v zimních měsících, ráda ji připravuji, když vařím nějakou větší večeři a je potřeba i nealkoholické pití pro víc lidí. Myslím, že ji udělám i teď na Silvestra, když limonádu doliji perlivou minerálkou, je to moc příjemný nealkoholický drink, který je zároveň nabitý látkami, které jsou účinné proti chřipce a nachlazení.

Na výluh:

400 ml vody
2,5 lžíce medu
60 g zázvoru
šťáva z 1 citronu

Na dolití:

kvalitní minerální nebo pramenitá voda s bublinkami (množství podle potřeby a chuti)

Hned na začátek je třeba podotknout, že uvedená množství v receptu jsou víceméně orientační, vyhovují mě, ale nemusí vyhovovat Vám. Zázvor je hodně aromatická až štiplavá ingredience a ne každému sedne. Limonáda trošku pálí, použité množství zázvoru tedy záleží v zásadě na Vaší chuti. Některé recepty počítají až s 200 g zázvoru na 200 ml vody, což je pro mě opravdu "smrťácké" množství a bohatě si vystačím s uvedenými 60 g téměř na litr tekutiny. Taktéž si můžete přizpůsobit dobu výluhu a množství citronové šťávy. Množství medu (či jiného sladidla) berte také s rezervou a upravte si ho případně podle Vašich návyků a chuti.

Postup:

1. Zázvor oloupeme pomocí obyčejné čajové lžičky. Část závoru nastrouháme na hrubším struhadle (díky vláskům to nejde nejlépe) a další část nakrájíme na tenké plátky. Všechen zázvor dáme do kastrůlku (včetně vlásků, které nejdou nastrouhat) a zalijeme 400 ml vroucí vody, necháme louhovat asi 10 minut. Tekutinu slijeme přes sítko, zázvor vyhodíme, výluh okyselíme citrónovu šťávou a dostatečně osladíme - já sladím domácím medem (kdo nemá rád med, může použít třtinový cukr, případně i bílý cukr a nebo jiné náhražky - snad by šla použít i stévie). Teď jsme získali velmi aromatický a výrazný koncentrát, který necháme vychladnout a potom ho budeme skladovat v lednici (lze i několik dní). 

2. Až budeme chtít limonádu podávat, jednoduše koncentrovaný výluh podle chuti dolijeme studenou minerální nebo pramenitou vodou s bublinkami. Bublinky limonádě dodají příjemný říz a chuť, minerály rozpuštěné ve vodě zase doplní důležité prvky, které Vaše tělo potřebuje. Já obvykle míchám koncentrát s minerálkou 1:1, tedy 400 ml zázvorového výluhu a 400 - 500 ml minerálky. Limonádu ještě doplníme ledem a plátky citrusů (citron, limetka, pomeranč, ...).

Banana bread

V životě jsou chvíle, kdy nic nestíháte a taková chvíle nastala u mě právě teď. Nějakou souhrou mnoha životních událostí (diplomka, zkoušky ve škole, stěhování, Vánoce, práce, ...) se stalo, že poslední měsíce se u mě odehrávají v poklusu. A přesně takhle přišel na řadu banana bread, na který se už dlouho chystám. Koupila jsem trs banánů a ten ležel v kuchyni tak dlouho, až zčernal. Nerada něco vyhazuju, ale zároveň banány mám ráda jenom akorát tak zralé, rozhodla jsem se je tedy zužitkovat v banánovém chlebíčku. Banana bread je jeden z nenáročných a rychlých receptů, na kterých se nemůže téměř nic pokazit. Pokud jste tedy v časovém presu jako já nebo jste pekaři začátečníci, určitě ho zkuste a pokud ne, zkuste ho taky, chutná moc dobře.

Ingredience:

285 g hladké mouky (já část nahrazuji jemně mletou celozrnnou pšeničnou nebo špaldovou)
1 vrchovatá čajová lžička jedlé sody
půl čajové lžičky soli
110 g másla
225 g krupicového nebo třtinového cukru
2 vajíčka
4 přezrálé banány
85 ml podmáslí nebo mléka smíchaného s čajovou lžičkou citronové šťávy či octa
1 lžička vanilkového extraktu

Postup:

1. V míse si smícháme sypké ingredience. Prosijeme mouku, přidáme sůl a jednou sodu. Vidličkou si rozmačkáme 4 přezrálé banány.

2. V robotu nebo druhé  míse utřeme máslo s cukrem do pěny, postupně zašleháme i obě vajíčka. Do směsi přilijeme mléko a esenci, přidáme banány a ještě chvíli mícháme. Pokud jste se rozhodli recept trochu vylepšit, teď je vhodná chvíle, kdy můžete přidat ořechy, rozinky, sušené ovoce, ... Do tekuté směsi po lžících vmícháme sypkou směs, dokud vše nebude hladké. Já používám robot a metlu ve tvaru písmene K, nejdřív utřu máslo a potom už jen všechno přihazuji a nechám míchat.

3. Směs nalijeme do formy na chlebíček, která je 22 cm dlouhá, pečeme ve vyhřáté troubě na 180°C asi hodinu. Propečení zkontrolujeme párátkem či špejlí. Chlebíček necháme zchladnout na mřížce.

Recept je s drobnými úpravami převzat z BBC FOOD.

Nejen foodlover, ale i winelover!

Víno je moje velká záliba, a pokud ho pijete v rozumném množství, dokáže podle mě navodit krásné okamžiky a atmosféru. Když nad tím tak přemýšlím, velký podíl na tom mají moji milí rodiče, kteří jsou podle mého názoru velcí znalci. Už delší dobu se snažím v téhle vinné oblasti vzdělávat, chvíli jsem si vedla i svůj vinný deník, ráda chodím na řízené degustace a vůbec moje nejoblíbenější parketa je párování jídla s vínem, o tom zase ale jindy... Nutno podotknout, že nejsem žádný sommeliér, mám ve víně prostě jen zálibu, a proto jsem se rozhodla sepsat pár základních informací, které je dobré znát.

1. Kategorizace vína

Měla jsem vždycky zmatek ve všech těch českých označeních (víno jakostní, zemské, myslela jsem si, že výběr z hroznů a výběr z bobulí je synonymum, …) a možná ho Vy máte taky.

Zemské víno

Je vlastně nejnižší kategorií a hlavní výhodou po vinaře je, že nemusí projít tzv. procesem zatřiďování u Zemědělské inspekce. Pro vinaře to znamená, že když má menší šarži vína, nemusí podstupovat velkou administrativu, nenese žádné náklady navíc, označí šarži jako zemské víno a nemusí se o víc starat. Tudíž i v této kategorii můžete najít skvělá vína.

Jakostní víno

Musí projít tzv. procesem zatřiďování, musí splňovat limity pro cukernatost, je kontrolována jeho odrůda, označení, provádí se u něj analýza v laboratoři a na konec ho posuzuje senzoricky komise odborníků.

Víno s přívlastkem

Dá se říct, že je to nejvyšší kategorie, zásadním ukazatelem je tu cukernatost moštu, při sběru hroznů musí být přítomen důvěrník Zemědělské inspekce, ten ověřuje právě cukernatost moštu. Závisí tedy na obsahu přirozeného cukru ve vinném moštu a podle toho tuto kategorii dále členíme.

Vína kabinetní – minimálně 19 °NM

Pozdní sběr – minimálně 21°NM

Výběr z hroznů – minimálně 24°NM

Výběr z bobulí – minimálně 27°NM a požadavek ruční sklizně

Výběr z cibéb – minimálně 32°NM a požadavek ruční sklizně

Ledové víno – minimálně 27°NM, požadavek ruční sklizně, hrozny byly sbírány při teplotě minimálně -7°C

Slámové víno – minimálně 27°NM, požadavek ruční sklizně, plus hrozny musely být minimálně 3 měsíce přirozeně sušeny na slámě, rákosu nebo zavěšení

2. Jak degustovat

O tom, jak degustovat víno, by se dalo napsat mnoho. Pokud ale nechcete ztropit při degustaci faux pas, nejdříve zkoumejte vzhled vína, sklenici dejte proti světlu, posuďte barvu, viskozitu, jestli jsou ve víně nějaké usazeniny, … Potom sklenicí "zavíněte", zabořte nos hluboko do sklenice a přičichněte. Až nakonec si dejte malý doušek a zkoumejte chuť.

3. Teplota vína

Teplota vína je moc důležitá, není nic horšího než sklenička bílého vína v pokojové teplotě nebo naopak úplně přechlazené víno, kde se nemohou správně rozvinout aromatické látky, víno potom správně nevoní a jste ochuzeni o mnoho chuti. Ať už máte láhev za stovku nebo za tisíc, věnujte teplotě dostatečnou pozornost. Osobně mám úplně jednoduchý teploměr do vína za pár korun, který funguje perfektně, rodiče si pořídili elektrický chladič, kde si přímo teplotu nastaví a on ji udržuje během celého večera, jsou moc spokojeni. Samozřejmě jednoho dne, až si doma udělám vysněnou novou kuchyň, ráda bych sem zařadila i lednici na víno, ty mají oddělenou sekci na víno bíle i červené, a to je ideální.

Bílé víno - cca. 7° - 11°C, přičemž lehká bílá vína mají v tomto rozmezí spíše méně, velmi kvalitní bílá vína mohou mít i více (až 13°C)

Růžové víno - cca. 10°C

Červené víno - cca. 15°-16°C, mladší vína mohou mít méně (až 13°C), starší naopak více (18°C)

Sekty a perlivá vína - cca. 8°C

4. Co k vínu jíst

Snoubení vína a jídla je má nejoblíbenější kategorie, samozřejmě existuje mnoho pouček a hlavně je to téměř samostatná disciplína, kterou se zabývá mnoho odborníků. Skvělá kombinace je dobrý sýr, dobré pečivo, poctivý kus masa. 

 5. Co k vínu pít

Jednoznačně vodu! Existuje jednoduchá poučka, že na deci vína byste měli vypít minimálně dvě deci vody. Pokud byste za večer tedy vypili celou láhev, měli byste do sebe dostat litr a půl vody k tomu. Zásadní výhodou je, že pokud tohle pravidlo dodržíte, zřejmě se vám nestane, že se ráno probudíte s bolehlavem a navíc nebudete "pod vlivem" už po třech deci. Víno jako každý jiný alkohol dehydruje Vaše tělo a je třeba vodu vrátit zpátky do organismu.

Ač se to nezdá, velkou magií je i správně zvolit typ vody. Při nejlepších degustacích se vybírá voda přímo ke konkrétnímu vínu. V laických podmínkách to tolik neřešte a k vínu si kupte láhev kvalitní pramenité vody či minerálky. Voda by měla mít neutralizační charakter, každý doušek omyje patro a chuťové pohárky připraví na další doušek vína. Voda podávaná k vínu z tohoto důvodu nesmí mít rušivou chuť, proto není dobré pít vodu z kohoutku, a to především kvůli obsahu chlóru a jiných látek, které mohou hodně ovlivnit výslednou chuť vína. Minerálku k vínu vybírejte spíše neperlivou nebo jemně perlivou, s neutrální, hladkou chutí, spíš méně mineralizovanou. Naopak do vinného střiku zvolte vodu perlivou. Důležitá je taky teplota vody, ta má být vždycky teplejší než je samo víno, nikdy ne přímo vytažená z lednice.