Foodloverův rok 2014

Musím se k něčemu přiznat, nemám ráda silvestrovské oslavy. Den v roce, kdy se očekává, že budeme veselí, že se budeme bavit, oslavovat a těšit, co nám přinese ten nový rok. A mně to zrovna takhle na počkání většinou nejde, obvykle mám pocit, že jsem zase něco v tom starém roce nestihla, že jsem zase starší a zase ne hubenější. Třeba to máte jinak a je to tak správně. Postupem času jsem se Silvestr naučila trávit v poklidu, s lidmi, které mám ráda, s dobrým jídlem, bez velkolepých ohňostrojů a párty a nakonec si umím ten poslední den v roce hezky užít. Na Nový rok přes odpor svého chlapce navařím kotel čočkové polévky a vždycky doufám, že to kouzlo s penězi začne fungovat. Předsevzetí si už z principu nedávám, když si totiž opravdu něco umanu, je mi jedno, jestli začnu 1.1. nebo třeba 27.5. 

Čemu se ale nikdy neubráním je, že ten uplynulý rok v duchu zhodnotím, co jsem zažila, jaký byl, co se v něm stalo. A v tomhle ohledu pro mne byl rok 2014 opravdu bohatý, možná trochu hektický, ale úspěšný a naplňující. Dostudovala jsem Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a pořád si zvykám na ta tři písmenka před svým jméném, začala jsem novou etapu svého života, kterou je práce. Teprve teď jsem pochopila, jak strašně důležité je mít vedle sebe v práci lidi, které každý den vidíte rádi a sednete si s nimi lidsky a jak strašně důležité je mít práci, která člověka naplňuje.  Ale tohle už jsou asi úvahy vhodné pro jiný typ blogu. Mimo to jsem skoro měsíc strávila cestováním po Srí Lance, poprvé v životě viděla, jak roste čaj, zhubla 5 kilo, upekla ségře třípatrový dort na její svatbu, oslavila se synovcem 2. narozeniny a s Markem jeho 25., taky jeho promoci a zároveň 9. výročí, časopis Vlasta stihl do světa vypustit tašky nápadně podobné těm mým, začala jsem nosit brýle, navázala díky blogu pár skvělých spoluprací a hlavně navzdory stále ubyvájícímu množství volného času s láskou k tomu všemu vařila, pekla, psala, fotila a blogovala. A vy jste naoplátku blog četli, vařili podle něj a psali mi milé emaily a komentáře. Já si moc přeju, aby mi tahle láska k jídlu a nadšení z blogování vydržela pořád dál a zároveň tajně doufám, že Vás pořád bude bavit blog číst, já se alespoň o to budu snažit. Vám do roku 2015 přeji hodně lásky, zdraví, štěstí a splněných přání, protože ačkoliv to zní jako cliché, jsou to veličiny, které všichni potřebujeme a za peníze si je nekoupíme.