Plátěné tašky London

Moje sestra strávila v Londýně celkem 7 let, často jsem ji navštěvovala a to město mi prostě přirostlo k srdci, hned napoprvé. Anglická odměřenost, život v parcích, dvoupatrové autobusy, nespočet subkultur, anglická snídaně a obrovská svoboda, to všechno pro mě znamená Londýn. Už v momentě, kdy jsme vyrobili první tašku s pařížským motivem, věděla jsem, že následovat prostě musí Londýn. Takže tady je, London! Máme z něho obrovskou radost, tak snad si ho zamilujete i vy.

Za pomoc moc děkuji mému skvělému příteli Markovi, který v minimu jeho volného času trpělivě vytvořil design, na který se teď musím dívat několikrát denně a pořád jsem z něj stejně nadšená!

Tašky prozatím nejsou vyrobené, ale i tak si je už u mě můžete objednat v předstihu a já vám dám vědět, až budou k dispozici. Vyrábět se budou v druhé polovině dubna ručně v malé rodinné sítotiskové dílně mých rodičů.

London

Taška přírodní

Dlouhé ucho, nesložené dno
cena: 129,- Kč

Objednání

tereza@foodlover.cz

Materiál

100 % bavlna, pevné plátno, dlouhé ucho

Velikost tašky

cca. 35 x 40 cm

Barva potisku

červená, modrá

Způsob doručení

Osobní odběr v Praze na Žižkově a Táboře – zdarma

Česká pošta, platba předem na účet – 49 Kč/poštovné a balné, při odběru do 3 ks tašek se platí jedno poštovné a balné 49 Kč. Nad 3 ks a mimo ČR bude poštovné řešeno individuálně.

Údržba

Prát na 40°C, žehlit naruby, nikdy ne přes potisk!

Design navrhl www.marekbouska.cz

Za potisk moc děkuji www.archys.cz

Čokoládové sušenky

Jsou chvíle, kdy mi ani nevadí, že venku prší. Marek pro tyhle dny má výraz, že je to počasí na „kakao a bábovku“. Bez výčitek zůstáváte doma, berete do ruky knížku a vaříte čaj. K čaji samozřejmě patří sušenky, tyhle čokoládové jsou moje nejoblíbenější. S většinou sušenek jsem vždycky měla problém, že po upečení okamžitě ztvrdly skoro na kámen. Tyhle čokoládové jsou ale jiné, když je nepřepečete, na povrchu jsou křupavé, vevnitř ale zůstanou krásně měkké a vláčné. Zkuste je sami, nemusíte ani čekat, až zase zaprší. Skvělé jsou i tak.

Krásné nádobí, srdíčkový podnos a textil mi na focení zapůjčil můj oblíbený Krámeček u podloubí v Táboře. Díky za laskavost, kterou mi tam mile a s úsměvem pokaždé prokazují. 

Ingredience na 15 sušenek:

100 g hladké mouky
tabulka kvalitní hořké čokolády (100 g)
40 g másla
55 g třtinového cukru
1 lžička vanilkové esence
1 vejce
1 žloutek
půl lžičky prášku do pečiva
15 g kakaa
moučkový nebo krupicový cukr na obalení

Postup:

1. Čokoládu nalámeme na kostičky, dáme do mísy spolu s máslem a cukrem. Ve vodní lázni (mísa nad kastrůlkem s párou) vše mícháme metličkou a necháme postupně rozpustit, až bude směs hladká. Mísu sundáme a metličkou zapracujeme vejce, žloutek a lžičku vanilkové esence, necháme chvíli zchladnout.

2. Do druhé mísy prosijeme mouku, kakao, přidáme prášek do pečiva a dobře spolu promícháme. Moučnou směs po částech vařečkou zapracujeme do čokoládové, vznikne trochu lepivá a mastná hmota. Nejoptimálnější je teď těsto zabalit do potravinové folie a nechat ztuhnout v ledničce asi hodinu, pokud ale chvátáte, není to bezpodmínečně nutné. 

3. Plech vyložíme pečícím papírem. Rukou a pomocí lžičky utvoříme z těsta kuličky, které obalíme v cukru. Kuličky skládáme na plech tak, aby mezi sebou měly bohaté rozestupy.

4. Kuličky pečeme v troubě vyhřáté na 160°C asi 10 - 13 minut. Sušenky budí dojem, že jsou nedopečené, ve skutečnosti ale stačí, aby měly trochu zpevněný střed. Chladnutím ztvrdnou na povrchu, vevnitř ale zůstanou krásně měkké a vláčné. Skladujeme v uzavřené nádobě.

Květákový krém s čedarem

Typická scénka - přijdu do obchodu, tam za pár korun leží perfektní květák, koupím ho, donesu domů, a tam teprve začnu přemýšlet, co s ním udělám. Jasně, sázkou na jistotu je určitě trojobal nebo těstíčko, snažím se ale smažené jíst co nejméně to jde. Obvykle ho tak napresuju do malých mističek a zapeču (jako tady). Teď v poslední době mám ale slabost pro husté a krémové polévky, a tahle květáková s čedarem určitě splňuje. Kombinace méně výrazné chuti květáku spolu s vyzrálým čedarem je skvělá.

Za zapůjčení krásných misek, příborů a textilu mnohokrát děkuji skvělé rodinné firmě - Krámeček u podloubí v Táboře.

Ingredience:

1 květák rozebraný na růžičky
1 větší mrkev
asi 5 cm špalíček pórku
3 stroužky česneku
2 polévkové lžíce olivového oleje
50 ml smetany
800 ml zeleninového vývaru (nebo i hovězího či kuřecího)
300 ml mléka
100 - 150 g čedaru (najemno nastrouhaného)

Postup:

1. Olej zahřejte v v hrnci, přidejte na růžičky rozebraný květák, na kolečka nakrájenou mrkev a pórek, asi 5 minut opékejte. Přidejte na plátky nakrájený česnek, ještě chviličku opékejte, přilijte mléko a vývar. Přiveďte k varu a vařte pozvolna asi 30 minut. 

2. Polévku pomocí tyčového mixéru rozmixujte dohladka. Zjemněte smetanou, dochuťte solí a pepřem. Pokud se Vám polévka zdá příliš hustá, ještě ji po mixování můžete zředit vývarem. Polévku znovu přiveďte k varu, vsypte do ní nastrouhaný čedar a nechte rozpustit.

3. Podávejte teplé s pečivem, nastrouhaným sýrem navrchu, doplněné pažitkou a čerstvým pepřem.

Těstoviny s pečenou zeleninou (Roasted vegetable pasta)

Mám pocit, že začalo jaro a moc dobře na mě působí. Raduju se z maličkostí, kupuju si domu čerstvé květiny a dělám velké snídaně. Mimo to se moje milá sestra bude v létě vdávat, a tak chodím po městě a sháním šaty na tu svatbu, vlastně sháním k těm šatům i boty (jdu za svědka, což považuju za velkou zodpovědnost). Šaty se mi nedaří sehnat, za to většinou domu přinesu jiné krásně věci, které jsem si vlastně nezamýšlela koupit. Jednou z nich je tenhle bílý pekáček, který se perfektně hodí na přípravu špaget s pečenou zeleninou. Jsou rychlé, skoro bez práce a hlavně moc dobré, fakt.

Ingredience pro 2 osoby:

Polovina lilku
Polovina menší cukety
4 větší stroužky česnek
1 velká červená cibule
3 rajčata
Parmazán
Olivový olej
Pepř
Hrubozrnná sůl
Sůl
1 chilli paprička
Pár snítek rozmarýnu

Dobré špagety

Postup:

1. Lilek nakrájíme na půlměsíčky, cuketu taktéž, cibuli a rajčata na osminky. Vše hezky vyskládáme do pekáčku, lehce! pocákáme olivovým olejem, posypeme hrubozrnnou solí, opepříme, přidáme rozmarýn a dáme do trouby vyhřáté na 240° C, pečeme cca. 25 minut nebo do té doby, až bude lilek mít krásnou opečenou kůrku a z rajčat bude omáčka. V polovině pečícího času jednou zeleninu otočíme, aby se rovnoměrně propekla.

2. Připravíme si dochucovací olej. Česnek si nakrájíme na plátky, z papričky vyndáme semínka a nasekáme si ji na malé kousíčky. V těžké pánvi si rozehřejeme olivový olej (množství podle libosti), přihodíme česnek a opékáme jen minutku, až bude česnek křupavý, ale ne spálený (ten potom zhořkne).

3. Uvaříme těstoviny, v pekáčku smícháme s upečenou zeleninou, přihodíme česnek a zalijeme olivovým olejem, který získal chilli - česnekovou příchuť. Vše dobře promícháme, naservírujeme do talířů, navrch posypeme parmazánem, dosolíme, dopepříme.

Můj tip:

Dávejte pozor, aby těstoviny nakonec neplavaly v olivovém oleji. Na začátku syrovou zeleninu stačí opravdu jen lehce zakápnout, do těstovin ještě přijde olej s česnekem a chilli.

Můžete zkusit i jiné druhy zeleniny - mrkev, papriku, houby, ...

Únor bez masa - rekapitulace

Únor je za námi, je čas zrekapitulovat měsíc bez masa. Hned na začátek musím říct, že jsem moc příjemně překvapena. Za 28 dní nepřišla žádná vyslovená krize, kdy bych celý den myslela na steak. Ba naopak, bylo mi po celou dobu krásně, lehko. Vegetariánství mě nutilo u každého jídla myslet nad tím, co dávám do pusy a vytrhlo mě z jakési rutiny pokrmů, kterou občas zažívám. Plánovala jsem si jídlo dopředu, nakupovala spíš cíleně a myslím, že to finančně vyšlo i příznivěji. Bylo nás celkem 6, všichni jsme nakonec odolali a maso 28 dní poctivě nejedli. Každý máme jiné postřehy, někdo to zvládal lépe, někdo hůře, myslím ale, že se shodneme, že přínos to mělo pro každého z nás. Stojím před otázkou, jak s tímhle poznatkem do budoucna naložím. Maso mám ráda a úplně ho vyřadit nechci. Asi zvolím takový kompromis, že se ho budu snažit omezit, opravdu si vybírat to kvalitní a zároveň se pokusím pokračovat v tom zdravějším stravování, které má na mě dobrý vliv.

Mám dva největší únorové objevy - mrkvový krém s pomerančem a veganskou restauraci loVeg (http://www.loveg.cz/) v Nerudově ulici.

Mrkvový krém s pomerančem

Ingredience:

600 g mrkve

200 g brambor

200 ml smetany ke šlehání (lze nahradit i 12%)

1000 ml zeleninového vývaru

půlka chilli papričky

2 cm zázvoru

sůl, pepř

olivový olej

citronová a pomerančová šťáva

Postup:

1. Mrkev a brambory nakrájíme na menší kousky. Na olivovém oleji orestujeme mrkev s chilli papričkou, přihodíme brambory. Zalijeme vývarem a necháme vařit cca. 20 minut - dokud mrkev i brambory nebudou krásně měkké.

2. Vylovíme zázvor, tyčovým mixérem vše rozmixujeme v hladký a hustý krém. Dobře osolíme, opepříme a zjemníme smetanou, krátce provaříme a nakonec dochutíme citronovou a pomerančovou šťávou. Množství je závislé na Vaší chuti, já mám radši polévku výraznější. 

Teď k mínusům. Největší problém jsem spatřovala ve stravování v restauracích. Nejtěžší momenty jsou, když všichni okolo Vás si v restauraci objednají hamburger a vy ve skrytu duše doufáte, že tam mají burger i z cizrny nebo v lepšm případě třeba z tofu. Z mého pozorování vyplynulo, že spíš většina českých restauracích na vegetariány tak trochu kašle. Co dělá v průměrné české restauraci vegan, to netuším. Shodou okolností, ačkoli se nijak extra často v restauraci nestravuju, v únoru se sešlo hned několik příležitostí. Ve většině případů to bylo spíš únikové řešení, jedno či dvě vegetariánská jídla a obecně žádná sláva. 

Z toho důvodu jsem započala pátrání, kde se v Praze dá najíst opravdu dobře bez masa. Dostala jsem několik typů, ale největší ohlas měla relativně nově otevřená veganská restaurace na Malé Straně - loVeg. Náš kamarád Adam tam byl už asi třicekrát a není veganem, to mě přesvědčilo. Zkrátím to, byla jsem nadšená. Má počáteční důvěra ve veganskou stravu byla slabá, ale skutečně nebylo proč nedůvěřovat. loVeg je důkazem, že i veganské jídlo může mít skvělou chuť a může vás bavit. Obsluha byla příjemná, číšník Lukáš (později nám prozradil svoje jméno) ochotně poradil a prohodil pár nenucených slov, která nám zpříjemnila večer. Restaurace je v podkroví, můžete vyjít na maličkatý balkónek a noční Pražský hrad máte jako na dlani. Krása. Moc mile mě překvapilo, že na Malé Straně pořád ještě můžete na večeři potkat Čechy. Restaurace byla plná, to je vždycky pro mě dobré znamení, cca. půlku tvořili cizinci, zbytek Češi, co si prostě jen oblíbili zdejší kuchyni.

Ochutnali jsme - tempehovou paštiku, veganské krevety (věděli jste, že něco takového existuje?), jejich masterpiece - veganský burger, špaldové palačinky s přelivem z lesního ovoce, čokoládový cupcake, tempehový stir fry a navrch ještě perfektní kávu s kokosovým mlékem. Všechno skvěle vychucené, lehké.

Když to všechno shrnu - za mě restaurace, co má srdce a dělá věci poctivě. I když skončil bezmasý měsíc, já se sem určitě vrátím a vezmu s sebou rodiče vegetariány, protože jsem si jistá, že nic lepšího bez masa ještě v restauraci neměli. 

Ať už jste vegetarián, vegan nebo si maso nijak neodpíráte a přemýšlíte, kam zajdete na večeři, za sebe můžu jen doporučit. U mě rozhodně palec nahoru!

Black forest cake

Moje sestra měla narozeniny a k narozeninám patří dort. Letos jsem  se rozhodla pro Black forest nebo taky Schwarzvaldský, původem z Německa. Do originálu patří višně, bohužel moje rodné město zklamalo a mně se ani v jednom! obchodě nepodařilo višně sehnat. Nechtěla jsem se vzdát a rozhodla se, že to zkusím s borůvkami. A musím říct jedno, borůvky u nás doma zvítězily nad višněmi...

Na korpus o průměru 24 cm:

6 vajíček

300 g polohrubé mouky

10 lžic vařící vody

200 g cukru (150 g moučkového, 50 g krupice)

4 lžíce kvalitního kakaa

Na plnění:

500 ml smetany ke šlehání
pár kapek citronové šťávy

borůvkový/višňový džem

malá sklenice borůvkového/višňového kompotu

1 lžíce solamylu

Na zdobení:

hořká čokoláda

Postup:

1. Korpus

S korpusem je nejlepší začít den předem. Nejprve si odvážíme mouku a dobře promícháme s kakaaem. Troubu si předehřejeme na 170°C. Potom si oddělíme žloutky od bílků. Do větší mísy dáme žloutky, přisypeme všechen cukr a začneme ručním šlehačem šlehat. Postupně po lžících přidáváme vařící vodu. Směs nabude, trochu zhoustne a hlavně zbělá. Celý proces trvá okolo 6 minut. V druhé míse si vyšleháme bílky do tuha. Do žloutkové směsi vmícháváme postupně bílky a po lžících mouku s kakkaem. Stěrkou dobře a opatrně vše spojíme v kompaktní nadýchanou hmotu. Těsto přendáme do pečícím papírem vyložené dortové formy. Pečeme na 170°C okolo 50 minut. Propečení vyzkoušíme špejlí. Upečený korpus pomalu uvolníme z formy, přendáme na mřížku, kde ho necháme zchladnout až do druhého dne.

2. Borůvková/višňová náplň

Zavařené borůvky či višně i s trochou nálevu přendáme do kastrůlku, pomalu zahřejeme, přidáme lžíci škrobu a provaříme pár minut, až bude směs hustá. Necháme dobře vystydnout.

3. Šlehačka

Je třeba se rozhodnout, zda si chcete šlehačku osladit nebo preferujete dort spíš méně sladký. Pokud preferujete sladší variantu, přidejte do smetany ještě cukr podle libosti. Je taky dobré zvážit, zda dort budete někam převážet nebo ho budete konzumovat jen doma a většinu času tak zůstane v lednici. Jestli ho chcete někam transportovat nebo ho nechat déle v teple, bude lepší když šlehačku ztužíte.Nemám moc dobré zkušenosti se ztužovačem, protože podle mého názoru negativně ovlivňuje chuť šlehačky. Docela se mi ale osvědčilo osladit šlehačku želírovacím cukrem (asi 1 lžíce na 250 ml smetany), který zároveň šlehačku zpevní.

Smetanu si necháme v lednici dobře vychladit, metličky elektrického šlehače dáme na chvíli před šleháním do mrazáku. Smetanu nalijeme do kulaté mísy (případně dosladíme) a šleháme v nejdříve minutu na nejnižší výkon, potom minutu na střední a nakonec na nejvyšší otáčky, dokud nedosáhneme tuhé konzistence. Těsně před koncem šlehání ještě přidáme pár kapek citronové šťávy, která ještě více ztuží šlehačku. 

4. Sestavení dortu

Korpus by měl být dostatečně vysoký na to, aby šel rozkrojit celkem na 3 plátky. Spodní plát natřeme marmeládou a navrstvíme šlehačku, přiklopíme dalším. Prostřední plát potřeme ovocnou omáčkou (část si schováme navrch dortu), opět navrstvíme šlehačku, posypeme nadrobno nasekanou čokoládou. Vršek dortu ozdobíme zbylou šlehačkou, ovocem a čokoládou. Čokoládu buď můžeme ve vodní lázni rozpustit a jen šlehačku trochu "pocákat", můžeme si také vyrobit čokoládové pláty. Čokoládu opět necháme rozpustit ve vodní lázni,  rozetřeme stěrkou na pečící papír a dáme na pár minut do mrazáku. Sloupneme a dozdobíme. 

Necháme v lednici několik hodin zatuhnout!

Můj tip:

Plátky korpusu můžete pocákat trochu třešňovicí.

Únor bez masa - týden první a falafel

O tom, že u nás doma probíhá únor bez masa už víte. A pokud nevíte, dozvíte se to tady. Dneska je to lehce přes týden, co jsme začali z "bezmasou kúrou", a já musím říct, že jsem se nikdy necítila lépe. Určitě za to nemůže jen vyřazení masa z jídelníčku, mimo to si dávám pozor, abych v práci, ve škole i doma měla vždycky připravený oběd, svačinu, ... a vyvarovala se tak stavu, kdy najednou dostanu hlad, a následně sním všechno, co mi přijde pod ruku. K večeři i obědu si vždycky dám alespoň malý salát, doplním tak vlákninu a cítím se ještě po dlouhou dobu sytá. Snažím se bílkoviny z masa doplnit jinými jako jsou luštěniny, TOFU, šmakoun, vejce, ořechy, tempeh, sýry, ... Obecně musím víc o jídle přemýšlet a pozoruji na sobě, že mi to prospívá. Je mi lehce a za celou dobu jsem ještě neprošla nějakým "absťákem", kdy bych měla nezvladatelnou chuť na maso, uvidíme, jak to bude dál :)

Pro vás mám dneska recept na falafel.

Falafel

Ingredience na cca. 15 kuliček:

Plechovka nakládané cizrny

2 lžíce sezamových semínek

Citronová šťáva

Sůl, pepř

3 stroužky česneku

1 velká cibule

koření - koriandrová nať, mletý koriandr, čerstvá petrželka, špetka chilli, drcený římský kmín

(1 vejce, 3 lžíce hladké mouky)

Na jogurtový dip:

Bílý jogurt, zakysaná smetana 1:1

Česnek

Petrželka

Sůl, pepř

Postup:

1. Cibuli nakrájíme na kolečka, do robotu nasypeme cizrnu a cibuli, rozmixujeme na kaši.

2. Nyní se můžete se vydat dvěma směry - čistě jen cizrna (zvlášť vhodné pro vegany) a nebo jedno vajce a trochu mouky (cesta pro mě, zdá se mi o něco chutnější). Do směsi přidáme vejce a cca. 3 lžíce mouky. Směs dobře! okořeníme, tedy přidáme posekané bylinky, citronovou šťávu, špetku chilli, římský kmín, sůl, pepř, prolisované stroužky česneku a sezam.

3. Mokrýma rukama opatrně utvoříme první kuličku a na zkoušku usmažíme v kvalitním oleji. Ochutnáme a případně ještě dochutíme. Dosmažíme zbytek.

4. Jogurtovou omáčku vyrobíme tak, že smícháme jogurt se zakysanou smetanou 1:1, přidáme posekanou petrželku a případně i utřený česnek, osolíme a opepříme.

5. Falafel podáváme s pitta chlebem, zeleninou (salát, rajčata, cibulka, okurka, ...) a jogurtovou omáčkou.

Únor bez masa!

Může se zdát, že poslední dobou blog zanedbávám. A je to tak trochu pravda. Mám pro to ale vysvětlení a na oplátku doufám, že vy budete mít pochopení :) Jsem v páťáku a tohle je můj (doufejme) poslední rok studia a s ním přišlo i poslední regulérní zkouškové. Najednou na mě dolehl pocit,  že je to s těmi mými studii vážné, a tenhle pocit ze mě zřejmě udělal zodpovědnějšího člověka. Od poloviny prosince až do minulého týdne jsem se hodně učila a navíc jsme se přestěhovali, takže blog a ostatní věci, které mám ráda, šly v tomhle čase bohužel tak trochu stranou. Když už se našla volná chvilka, ráda jsem něco upekla nebo uvařila, ale už mi nějak nezbyly síly ani čas na to všechno hezky vyfotit a sepsat. A já prostě nerada dělám věci polovičatě. 

Ale teď už k tématu. Je nás pár přátel a jednoho čtvrtka v lednu na oslavu našeho přestěhování jsme uspořádali večeři. Už dlouho mám v hlavě, že se na měsíc vzdám masa, a tak celkově budu jíst zdravěji než obvykle. Jak už to tak bývá, po pár skleničkách jsme se usnesli, že nejíst měsíc maso bude hračka a hlavně výzva, uzavřeli dohodu a od 1. února jsme začali. Moji oba rodiče jsou vegetariáni, máma hádám asi 8 let a táta se k ní připojil přesně před rokem, doma mám tedy podporu a hlavně spoustu inspirace na jídlo bez masa.

Vlastně často si říkám, že masa jím přece málo a rozhodně ne každý den, když to ale potom začnu poctivě sčítat zjistím, že ho stejně sním víc, než bych si přála. Ještě třeba moje babička měla v dětství maso výjimečně, většinou v neděli. Dneska naopak jíme masa dle mého názoru až příliš, výběr bezmasých jídel v restauracích je chudý, a tak obecně mnoho lidí má pocit, že když v jídle není maso, není to jídlo. Já chci hlavně vyzkoušet, jestli mi bude maso chybět, jestli to bude snesitelné, když ho budu vyměňovat za jiné bílkoviny, a co na to bude říkat moje tělo.

A když už nebudu jíst to maso, chci na měsíc zkusit žít opravdu zdravěji. Mám na plánu vyřadit jednoduché cukry především v podobě buchtiček a dortíků, pro které mám prostě slabost. Chci jíst pětkrát denně, chystat si jídlo s sebou do školy a do práce. Chci jíst dostatek ovoce, zeleniny, vlákniny a především si hlídat pitný režim, který je jedním z mých největších problémů. Určitě si chci udělat víc času na sportu. Abych věci uvedla na pravou míru, neznamená to, že teď ležím u televize a cpu se brambůrkama ani to neznamená, že od zítřka na měsíc budu na tvrdé dietě a nevezmu do pusy kus pečiva. Myslím, že moje stravovací návyky jsou až na občasné úlety vcelku dobré, ale mám ráda výzvy a hlavně ráda na sobě pracuju. Využiji k tomu tedy tenhle únor a tak trochu doufám, že se budu cítit mnohem lépe, a alespoň část z toho si ponesu i do dalších měsíců.

Takže držte mi palce, dám vědět, jak mi to jde a určitě tenhle měsíc přinesu i pár zdravých receptů.

T.

Domácí snídaňové müsli

Jsem pověrčivá osoba, žiju se svými zaběhlými rituály a ty ze zvyku (a občas asi i ze strachu) neopouštím. Jedním z nich je, že po úspěšné zkoušce doma něco upeču. Je to pro mě moment, kdy si můžu dovolit vypnout mozek a v hlavě mi neběhají informace pořád dokola. Vážím, míchám, šlehám, soustředím se a hlavně mám naprosto vypnuto. Dneska jsem byla moc unavená na nějaké velké pečení, tak jsem si alespoň vyrobila zásobu sňídaňového müsli. Velkou výhodou je, že oproti kupovaným variantám si sami zvolíte, jak sladké ho chcete mít. Přidáte co máte zrovna po ruce nebo co máte nejradši, vyvarujete se ztužených tuků a celkově budete mít dobrý pocit,  že jste udělali něco tzv. "homemade".

Základní ingredience:

250 g ovesných vloček (a nebo i jiných)
80 - 100 g másla (Čím více másla, tím lépe se vám tvoří hrudky a müsli se méně sype. Vegani místo másla použijí v přiměřeném množství rostlinný olej.)
2 lžíce medu
+ já přidávám ještě pár lžic pšeničných otrub, které jsou skvělým zdrojem vlákniny, ale jinak než v chlebu či müsli mi nechutnají

Komu se bude zdát základ málo sladký, libovolně si dosladí.

Další ingredience:

Semínka - dýňová, lněná, chia, slunečnicová, ...
Ořechy - pekanové, vlašské, mandle, lískové, makadamové, para, nesolené pistácie, ...
Sušené ovoce - rozinky, višně, švestky, meruňky, brusinky, jablka,  banán, datle, ...
Hořká čokoláda
Koření - mletá skořice, koření do perníku, ...
Kakao
Vanilková esence
Mák
Strouhaný kokos
Sladila - cukr, třtinový cukr, datlový sirup, agáve sirup, med, javorový sirup, rýžový sirup, ...
Jablečný, pomerančový džus
Jablečné pyré

Pokud se směs rozhodnete doladit sirupem či medem, přidat džus nebo pyré, můžete ubrat trochu másla. Údajně máslo jde i vynechat a dá se kompletně nahradit právě třeba jablečným pyré, to jsem ale ještě nezkoušela.

Moje varianta jsou brusinky, mandle, vlašáky, slunečnicová semínka, skořice, kakao a jedna měkká na jemno nastrouhaná hruška.

Postup:

1. Med a máslo si nalijeme do kastrůlku a na mírném plameni rozehřejeme. 

2. Do mísy nasypeme všechny sypké ingredience, přilijeme máslo s medem. Směs dobře promícháme.

3. Pekáč si vyložíme pečícím papírem, nasypeme na něj směs a pečeme na 180°C asi 20 minut (individuální údaj).  Müsli vyndané z trouby je měkké, až po chvíli ztvrdne.

Skladujeme v uzavřené sklenici, mělo by vydržet určitě měsíc, já to ale nikdy nestihnu vyzkoušet. :)

Kuřecí polévka s nádechem Thajska

Tahle varianta polévky se vzdáleně podobá tradiční thajské Tom Kha Gai, do té se ale přidává mnohem více kokosového mléka, kafírové lísty, citronová tráva, galangan a další ingredience, které neseženete zrovna v prvním supermarketu. Vařím si ji ráda hlavně v zimě, lehce pálivou, abych se u ní hezky zahřála.

Ingredience:

1 litr kuřecího vývaru
165 ml kokosového mléka
1 větší kuřecí prso
1 velká cibule
4 stroužky česneku
1 chilli paprička - orientační množství, záleží na pálivosti papričky
kousek zázvoru
hrst žampionů
volitelně - lžíce kari pasty (hezky polévku dobarví)

rybí omáčka
limetka
chilli papričky podle libosti
jarní cibulka
koriandr
rýžové nudle

Postup:

1. Začnu vždycky den předem tím, že si uvařím čerstvý kuřecí vývar. Většinou ho dělám víc, používám ho na různé účely a část zamrazím, abych měla vždycky nějaký v zásobě.

2. Cibuli si nakrájím na proužky, česnek na tenčí plátky a kuřecí prsa na malé kousky. V těžkém hrnci rozpálím pár lžic olivového oleje, osmahnu na něm cibulku, přihodím maso, na závěr i česnek a žampiony. Restuji spolu pár minut, osolím, opepřím a zaliji vývarem. Přihodím jednu chilli papričku zbavenou semínek a asi dvoucentimetrový kousek zázvoru. Nechám provařit asi 20 minut. Na závěr přiliji kokosové mléko, dochutím limetkou, rybí omáčkou a ještě chvíli provařím.

3. Ke konci vaření polévky začnu pracovat na rýžových nudlích. Nudle si namočím ve studené vodě asi na 5 minut, potom ve vroucí vodě uvařím asi 3 minuty a rychle vhodím do studené vody, aby se mi neslepily a samovolně se teplem nedovařily.

4. Polévku naliji do talíře, přidám nudle, dozdobím podle chuti. Já si posypu petrželkou (nemám ráda koriandr), přidám nakrájenou jarní cibulku, trochu chilli a zakápnu extra limetkou.

Recept jsem kdysi našla tady, v mé verzi je poupravený:

http://www.foodnetwork.com/recipes/food-network-kitchens/thai-chicken-soup-recipe/index.html