Plátěné tašky pro všechny milovníky jídla

Začalo to tak, že jsem neměla s čím chodit na nákup, doma se nám hromadily igelitky a já jsem dostala nápad. Potom jsem si založila blog a od počátku bylo jasné, že k němu budou patřit i plátěné tašky. Pamatuji si na naši první sérii, která se vyprodala asi za 2 dny, dneska jsou to již třetí Vánoce, kdy si tašky můžete koupit. 

Vím, že o taškách už toho bylo řečeno mnoho, ale zároveň věřím, že na blog přichází noví lidé, kteří příběh neznají. Tašky jsou náš rodinný projekt. Můj přítel Marek vytvoří design, který mu já ve velmi hrubých rysech popíšu (všechna čest za trpělivost se mnou). Potisk se realizuje v malé rodinné tiskárně mých rodičů v Táboře. Těm patří můj velký dík, že s láskou a ručně potisknou. Takže děkuji Archys! A já nakonec vyřizuju Vaše objednávky, tašky balím, posílám, doručuju, ...

Tašky se postupem času - krůček po krůčku staly součástí blogu. Je to pro mě něco, co mi dělá radost. Vždycky mi vykouzlí úsměv na tváři, když v tramvaji potkám někoho, kdo má naší plátěnku přes rameno. 

Věřím, že jsou krásným dárkem pro ty, které máte rádi. Věřím, že unesou všechny vaše nákupy, věci na cvičení, svačinu do školy nebo knížky z knihovny.

A kdyby vám taška nestačila a přáli byste si nosit foodloverské tričko, rozhodli jsme se pro vás natisknout pár kousků. Trička se budou vyrábět v příštím týdnu speciálně pro každého z vás na základě vaší objednávky.  

Tričko bude stát 300 Kč. Bude k dispozici v pánské i dámské variantě. Můžete ho objednat do 7.12.2015 do 24:00 a k převzetí nebo odeslání bude od 14. prosince. Jinak objednat je můžete úplně stejným způsobem jako tašky (tedy emailem na tereza@foodlover.cz). 

Velikosti

Dámská trička (prní údaj šířka v cm - druhý údaj délka v cm)

XS 41.5 - 62 S 44 - 63 M 46.5 - 64 L 49 - 65 XL 51.5 - 66

Pánská trička

S 48.5 - 69.5 M 53.5 - 72 L 56 - 74.5 XL 61 - 77

A co se týče tašek, momentálně si můžete koupit:

FORK & KNIFE

Varianta č. 1 - černá s bílým potiskem
Varianta č. 2 - natur s tmavě šedým potiskem
Varianta č. 3 - natur s potiskem námořnická modř

Rozměry tašky: cca. 40 x 35 cm
Délka ucha: od horní hrany tašky do středu ucha cca. 35 cm, ucho je dostatečně dlouhé na nošení přes rameno (i pánské)
Nesložené dno
Cena: 129 Kč

PARIS

Barva tašky: přírodní
Barva potisku: červená, tmavě šedá
Rozměry tašky: cca. 40 x 35 cm
Délka ucha: od horní hrany tašky do středu ucha cca. 35 cm, ucho je dostatečně dlouhé na nošení přes rameno (i pánské)
Nesložené dno
Cena: 129 Kč

LONDON

Barva tašky: přírodní
Barva potisku: tmavě šedá, červená
Rozměry tašky: cca. 40 x 35 cm
Délka ucha: od horní hrany tašky do středu ucha 35 cm, ucho je dostatečně dlouhé na nošení přes rameno (i pánské)
Nesložené dno

Cena: 129 Kč

CUPCAKE

Barva tašky: černá
Barva potisku: bílá
Rozměry tašky: cca. 40 x 35 cm
Délka ucha: od horní hrany tašky do středu ucha 32 cm, ucho je dostatečně dlouhé na nošení přes rameno (i pánské)
Nesložené dno
Cena: 129 Kč

VANILLA

Barva tašky: přírodní
Barva potisku: tyrkysová a tmavě šedá
Rozměry tašky: cca. 40 x 35 cm
Délka ucha: od horní hrany tašky do středu ucha cca. 35 cm, ucho je dostatečně dlouhé na nošení přes rameno (i pánské)
Nesložené dno
Cena: 129 Kč

Obecné informace

Jak si tašky objednat:

Vždycky přes email tereza@foodlover.cz

Uveďte prosím motiv tašky, přesný počet kusů, a jakou formu doručení volíte. Pokud chcete zaslat tašky poštou, napište rovnou prosím vaši doručovací adresu.

Doprava a platba:

Osobní převzetí - Praha Žižkov (u foodloverů doma) nebo třeba i okolo Václavského náměstí, když jdu z práce nebo do práce a nebo taky v mém rodném Táboře. Platba probíhá při předání. Protože nemáme žádné prodejny nebo místa, kde by šlo tašky celodenně převzít, je vždycky potřeba domluvit konkrétní místo, den a čas předání. Moc prosím všechny o dochvilnost při předání.

Doručení poštou - platba předem na můj účet (poštovné do 6 ks tašek 49 Kč, nad 6 ks individuálně), dobírkou (poštovné 99 Kč). Platební údaje obdržíte po objednání

Moje momentální časové možnosti mi dovolují tašky rozesílat vždycky hromadně jednou, maximálně dvakrát týdně, nejčastěji v pondělí. Proto mějte prosím trochu trpělivosti. Samozřejmě pokud napíšete, že tašku potřebujete do dvou dnů k narozeninám, jako dárek nebo prostě urgentně, vždycky takové prosbě vyhovím.

Údržba tašek:

Praní na 40°C, nežehlit přes potisk, nejlépe se žehlí naruby.

Příběh jménem Beef & Burger na Apetit pikniku

Minulý týden jste tu mohli najít pozvánku na Apetit piknik. Bylo to poprvé, kdy jsem opravdu veřejně a velkému množství lidí prezentovala, co chutná mně. Mít blog a čtenáře je fajn, ale rozhodnout se prodávat něco, co sami vyrobíte, je taková velká zkouška. Beef and Burger byla pop up akce, projekt, který se zrodil nad párem skvělých domácích burgrů připravených jednou o víkendu.

Foto burgerů: Jana Moravcová, na instagramu ji najdete tady, díky!

Náš tým jsem byla já, můj kluk, Janička z popečeníčka a její kluk Ondra. Tady už se naskýtá první a zásadní otázka, proč se právnička, jeden z majitelů digitální agentury, jedna z hlavních postav školy vaření Chefparade, a PR konzultant rozhodnou jít o víkendu prodávat burgery? Prostě jen pro radost. Všichni máme rádi svou práci, milujeme jídlo a taky výzvy. A tohle tedy výzva rozhodně byla, na facebooku se k naší události přidalo neuvěřitelných 2300 lidí. 

V pátek jsme si všichni vzali volno a začali s přípavami. Upekli jsme 400 domácích bulek, musím říct, že už tak u třísté jsem začala mít pochybnosti, jestli jsme nepřecenili svoje síly. A to nás hned potom čekalo 20 kilo coleslawu, 20 kilo karamelizované cibule, nakrájet 8 kilo čedaru a zpracovat 50 kilo masa, které jsme museli okořenit a vytvarovat z něj přes 400 burgerů. Všechno jsme zvládli, šli spát vyčerpaní o půlnoci. Mezitím jsme rozmýšleli, co při nejhorším uděláme s tolika burgery, které neprodáme.

Předpověď na sobotu byla strašná, déšť celý den. Nakonec až na jednu přeháňku bylo hezky. Role byly rozdělený - Ondra a Marek grilovali, já s Janičkou jsme kompletovaly burgery, moje máma měla na starosti peníze a výdej burgerů, Ondrův brácha byl taková holka pro všechno. Zkrátím to, ještě než jsme se stačili vyměnit s ranní směnou kulinářů u našeho stánku, rozpálit gril a rozložit si všechno, co jsme potřebovali, stála se u nás fronta cca. 50 lidí. Fronta čekala v průměru od 20 do 60 minut a my jsme se opravdu ani na minutu nezastavili, bylo nás celkem šest, ale rychleji to prostě nešlo. Nikdo až na 1! člověka nebyl protivný, ba naopak všichni milí usměvaví, chápaví a snad i spokojení. Zpětná vazba, která se k nám donesla, mě dojímala. Vyprodali jsme, a kdybysme měli ještě o 100 burgrů víc, určitě je prodáme. Nikdo z nás jsme ani neochutnal, prostě se na nás nedostalo. 

Na závěr chci poděkovat všem, co nám pomohli, byla to spousta lidí. Moje skvělá máma (vegetarián) přijela z Tábora, aby nám pomohla. V chefaparade nás nechali udělat všechny přípravy za velmi přátelskou cenu, LotusGrill zapůjčil grily a dodal uhlí. Tiskárna Archys mých rodičů dodala trička. Skvělá Jana Stehlíková v den své dovolené dobrovolně přišla pomáhat s bulkami. Rodinní příslušníci a kamarádi nás přišli podpořit, nosili nám piva, bavili frontu a hlavně nám veřili. 

Ptali jste se, co jsme zač, a kde máme svůj podnik. Nemáme a s největší pravděpodobností mít ani nebudeme. Splnili jsme si přání, prodali přes 400 burgerů s úsměvem na tváří, vyčerpaní a zároveň šťastní šli spát. Díky, že jste přišli a vydrželi ve frontě, myslím, že to za to nakonec stálo. A co bude dál? Nevíme, zatím se na žádnou další akci nechystáme, ale bavilo nás to, tak snad se ještě někdy někde potkáme.

Beef & Burger - Pozvánka na apetit piknik

Jsme čtyři. Já, můj kluk Marek, Janička z popečeníčka a její kluk Ondra. Jednou jsme při grilování udělali super burgery a usnesli se, že jsou lepší než většina těch, které koupíte. A potom jsme se rozhodli vyrazit s nima na apetit piknik. Teď máme trochu nervy, přeci jen 50 kilo masa je fakt hodně, upřímně řečeno, v životě jsem asi neviděla víc masa najednou. Na začátku byl odvážný nápad a výzva, jestli to zvládneme. Marek dodal super logo a teď nakupujeme dřevěné tácky, počítáme, kolik koupit cibule, kontrolujeme předpověď počasí a všichni jsem natěšení, ale taky nervózní, Jestli nás chcete podpořit, přijďte si prosím koupit náš burger na apetit piknik do stánku Beef & Burger už tuhle sobotu 20. 6. 2015 odpoledne. Přijďte včas, na facebooku už máme 2.300 lidí, kteří si prý náš burger chtějí koupit!  

A tohle je burgr, který z četného testování vyšel jako náš šampión.

Domácí hamburgerová bulka se sezamem
Cibulka pomalu karamelizovaná na červeném víně
Skvělé hovězí z farmářského trhu
Majonéza s pečeným česnekem
Čerstvá rukola
Vyzrálý čedar
Horčice a kečup

A k tomu si budete moct přikoupit perfektní salát coleslaw, který tak nějak k burgeru patří.

Přiznávám se, na fotce je jiná verze, bez cibulky a majonézy a naopak navíc je tu rajče, foto je pouze ilustrační.

Moje chuť - kulajda

Narodila jsem se v jižních Čechách, v Táboře a mám to tam moc ráda. Jasně, Praha je skvělá, žiju tu každý den a žiju tu ráda, ale stejně tak se hrozně ráda vracím domů. Neznám krásnější léto než léto strávené u rodičů na vesnici. Když mě oslovili pořadatelé festivalu Naše chutě s tím, jestli by se mě jako rodilé jihočešky a blogerky mohli stejně jako ostatních osobností, co mají co dočinění s jídlem, zeptat, co pro mě znamená chuť domova a jižních Čech, i přes nedostatek času jsem kývla. Tábor je zkrátka moje srdeční záležitost, a když přijde parta mladých lidí s myšlenkou spojit jihočeské farmáře s táborskými restauratéry, nemám to srdce u toho chybět :) Klukům fandím a slibuji, že tuhle neděli 17. srpna se vykašlu na učení a půjdu v Táboře na festival. A pokud vy nemáte na neděli plány, udělejte si výlet, Tábor je opravdu krásné, ale někdy neprávem zapomínané město. 

Jednou v neděli ráno jsme se sešli v kuchyni v Táboře a já uvařila kulajdu, protože právě kulajda je pro mě chuť jižních Čech a symbol domova. Vaří jí moje máma, vaří jí i ségra a babička, každá ji vaří jinak, a přesto všem chutná. Zároveň je to jídlo, u kterého zvlášť vyniknou kvalitní suroviny. Brambory ráno nakopané, vejce čerstvě snesené, lišky, co právě rostou v jihočeských lesích. Můj recept už tady na blogu jednou je, ale třeba jste ho ještě všichni nezaregistrovali. 

Ingredience:

2 - 3 lžíce hladké mouky
1 litr vývaru nebo vody
velká lžíce másla, asi 2 lžíce oleje
5 středních brambor
větší hrst čerstvých hub (nebo menší hrst sušených a ve vodě namočených)
kelímek smetany ke šlehání (31 %)
2 - 3 lžíce octa
cukr
čerstvý, případně naložený nebo mražený kopr
bobkový list, nové koření, kmín
sůl a pepř

4 vejce

Postup:

1. V kastrolu rozpustíme vrchovatou lžíci másla a přidáme ještě trochu oleje - abychom měli celé dno pokryté tukem. Máslo zaprášíme 2 - 3 lžícemi hladké mouky podle toho, jak moc chceme mít polévku hustou, mouku opékáme, než začne vonět a směs lehce zhnědne. Moje práce s jíškou není úplně obvyklá, jíška se má prý zalévat studeným vývarem, mně se tam ale vždycky udělaly hrudky, za to horká jíška a vařící vývar mi funguje vždycky, jen musíte dát pozor, abyste si párou neopařili ruce. Do rozpálené jíšky tedy přilijeme vařící vývar (vodu) a metličkou vše rozšleháme. 

2. Do směsi přidáme brambory, očištěné houby, kmín, bobkový list a nové koření. Houby předem v rozpálené pánvi orestujte, a až potom je přidejte do polévky. Vaříme, dokud brambory nejsou měkké, to trvá asi 10 - 15 minut. 

3. Vyndáme bobkový list a nové koření. Do polévky přilijeme opravdu tučnou smetanu, aby se polévka nesrazila. Osolíme, opepříme, přidáme kopr, dochutíme cukrem a octem. Poměr cukru a octa je skutečná alchymie, já dávám asi 2 lžíce octa a 2 lžíce cukru, záleží ale opravdu a pouze na Vaší chuti, radši ze začátku ochuťte méně a případně ještě poupravte.

4. Já vejce vařím ve slupce vedle, tradičně je můžete připravit i jako ztracená.

Boeuf bourguignon

M. si někde přečetl, že když na Prague food festivalu přidáte fotku s hastagem #masozamaso, můžete u Naše maso vyhrát masový balíček, který Vám podle přání připraví. Já ke všem soutěžím přistupuju automaticky skepticky, i tak jsem ale u stánku Naše maso cvakla jednu fotku buřtů, M. ji vložil na svůj instagram, a potom jsme na všechno zapomněli. Až do doby, než nám psali z Naše maso, že jsme vyhráli. V pátek jsem si tak s nadšením vyčekala frontu skoro až na chodník, naproti v Sisters zakoupila moje tři úplně první chlebíčky odsud a odcházela z Dlouhé víc než spokojená. Mimochodem, v životě jsem neviděla steak, který by měl 800 gramů. Jestli existuje nějaký gastro projekt, který mě v poslední době nadchl, je to právě Naše maso. Všechno co jsem od nich zatím jedla, značně vybočovalo z průměru. Jejich přístup, kdy s každým svým zákazníkem s nefalšovaným zájmem prohodí pár slov bez ohledu na to, jestli si koupí jen dva párky nebo 2 kila hovězí roštěné, mi v dnešní anonymní domě prostě pokaždé zvedne náladu. Někdo, kdo viditelně dělá svou práci rád a poctivě, mi nepřestává dělat radost. 

Jedním z kousků v balíčku bylo kilo hovězího krku. Přiznám se, hovězí úplně často nekupuju. Nastudovala jsem, jak se krk má správně upravovat, zjistila, že nejlepší je pomalé a dlouhé vaření či dušení, vzpomněla si na mou položku v listu "Musím vyzkoušet" a utíkala do knihovničky pro kuchařku Julie Child. Potom jsem rovnou sáhla ještě po Deníku Dity P., oba postupy zkombinovala a byl z toho skvělý nedělní oběd. 

Ingredience pro 6 osob:

1 kg hovězího masa (kýta, zadní, přední nebo třeba i kližka, ořech nebo krk) - nakrájené na větší kostky

100 g slaniny nakrájené na kostičky

1 cibule 

2 mrkve

2 bobkové listy

pár snítek tymiánu

200 g žampionů - mělo by jich být taky cca. 15

15 maličkatých cibulek nebo šalotek

láhev dobrého červeného vína

300 ml hovězího vývaru

2 lžíce rajčatového pyré

trochu hladké mouky

olivový olej a máslo na opékání

sůl, pepř

plátek másla

k podávání - bageta, bramborová kaše nebo třeba celerové pyré

Postup: 

1.Troubu předehřejete na 160°C. V těžkém hrnci na olivovém oleji opečte kostky masa, které jste před tím obalili v hladké mouce. Pečte postupně, masa je opravdu hodně. Když je hotovo, orestujte v hrnci cibuli, slaninu a mrkev do hněda, na konec přidejte rajčatové pyré. Všechno maso naskládejte zpátky do hrnce, osolte a opepřete. Vše zalijte větší částí vína a vývaru (aby bylo maso potopené), přidejte bobkový list a tymián. Vše v hrnci na plotýnce přiveďte k varu. 

2. Hrnec přiklopte poklicí, dejte do trouby a nechte pozvolna dusit, a to minimálně! 2,5 hodiny (Julie Child říká 3 - 4). Správnou konzistenci masa poznáte tak, že ho krásně lžící nebo vidličkou můžete krájet, je úplně měkké.  Výsledný čas hodně záleží na druhu a kvalitě masa a také na velikosti kostek. Asi v polovině pečení podlijte zbylým vínem a vývarem.

3. Půl hodiny před koncem pečení si v pánvi na olivovém oleji a másle opečte žampiony, a potom zvlášť také cibulky. Přidejte do hrnce a pečte ještě další půl hodiny. Do hotového ještě zamíchejte plátek másla a nechte rozpustit.

Sezvěte na oběd přátele a podávejte s křupavou bagetkou a láhví červeného vína stejného druhu, jaký jste použili do jídla. 

Thajské nudle z Café Buddha

Náš kamarád Štěpán je majitelem dnes už dvou thajských restaurací Café Buddha a rozhodl se thajskou kuchyni vařit pořádně a poctivě. Zaměstnává thajské kuchařky, všechno nakupuje čerstvé, vyrábí si své vlastní omáčky a taky kari pasty, nepoužívá prefabrikáty a na jeho jídle je to podle mě poznat. Já mám thajskou kuchyni moc ráda, tak jsem ho uprosila, aby mě naučil, jak správně připravit pravé thajské nudle, a jak si vyrobit svou vlastní kari pastu. Jednoho odpoledne mě vzal přímo do kuchyně, připravili jsme spolu červenou kari pastu, kterou teď mám v lednici, protože tam vydrží asi měsíc. Jeho šéfkuchařka Ratan Phomprasit mi zase ukázala, jak správně pracovat s nudlema. A já jsem byla nadšená! V jeho restauraci na Národce se chystá na léto otevřít bar na střeše, ze kterého je vidět opravdu na celou Prahu, z jedné strany Hrad, z druhé zase Národní muzeum a Žižkovský vysílač. Krása! Já tímto Štěpánovi přeju, aby se mu dařilo a neztrácel energii a elán, kterého má zdá se prozatím dost. Lidi, kteří se rozhodnou dělat svou práci opravdu s láskou a poctivě ať to stojí, co to stojí, moc obdivuju a jsou pro mě inspirací.

V Café Buddha mimo thajské kuchyně připravují taky sushi, jelikož ale nepozřu syrovou rybu, sushi mě nechává chladnou, i když se o něm proslýchá, že je jedno z nejlepších v Praze. Co ale obdivuju mnohem víc je, že Štěpán ve své restauraci pořádá i kurzy vaření právě sushi a thajské kuchyně. Takže já se tam určitě brzy chystám.

http://www.cafebuddha.cz/

Nudle Café Buddha

Ingredience na 2 porce:

široké rýžové nudle 10 mm 1/2 balíčku
2 vajíčka
2 lžíce slunečnicového oleje
2 stroužky česneku - posekané
chilli podle libosti
tygří krevety asi 10 ks
kuřecí maso 160g

Na dochucení:

2 lžíce tmavé sladké sojové omáčky

2 lžíce sojové omáčky

100 - 150 ml zeleninového vývaru
10 g hnědého cukru
rybí omáčka

Zelenina - množství podle chuti:

ploché fazolky
mrkev nakrájená na julliene
pórek nakrájený na drobné nudličky
čínské zelí
sojové výhonky
thajská bazalka

Postup:

1. Nejprve si namočte rýžové nudle na 20 minut do vlažné vody, poté je přeceďte.

2. Do rozpáleného woku nalijte olej, přidejte posekaný česnek, kuřecí maso na kostičky, krevety, chilli a vajíčka. Vše dobře míchejte, maso nechte lehce zatáhnout, poté přidejte nudle a zalijte vývarem a sojovou omáčkou.

3. Nudle nechte ve vývaru změknout, krevety mezitím krásně zrůžoví a vývar se částečně odpaří. Jakmile jsou nudle správně měkké, dochuťte vše hnědým cukrem a rybí omáčkou, až poté přidejte zeleninu a nakonec thajskou bazalku. Množství zeleniny záleží na Vašich preferencích a chutích. Nudle na konec můžete ozdobit ještě chilli a sojovými výhonky. Polovinu krevet můžete také blanšírovat ve vodě a naaranžovat je navrch.

Štěpánův tip:

Všechny thajské ingredience jako je galangan, thajská bazalka, citronová tráva a další můžete koupit například ve Zlatnické ulici kousek od Café Imperiál, je tam vietnamská večerka, která nabízí vše potřebné. A pokud Vám prostě něco bude chybět, zajděte si přímo do restaurace za Štěpánem, rád Vám vše zařídí.

O recept na domácí červenou kari pastu se s Vámi podělím zase někdy příště...

Club sandwich

Před Vánoci jsme se přestěhovali a stále pozvolna vybavujeme byt, který je téměř o půlku větší než ten minulý. Už dlouho potřebujeme obměnit některé spotřebiče v kuchyni, ale jak to tak bývá, nejde to všechno ráz naráz, a tak jsem začali postupně a pozvolna - topinkovačem. Snažíme se obecně ať už jde o nábytek, doplňky a nebo právě o spotřebiče kupovat nadčasové a kvalitní kousky. Pryč jsou doby, kdy jsem si bezhlavě koupila tři levné pánvičky a za rok je všechny vyhodila. Dneska se snažím předem si všechno promyslet, a potom až koupit. Pátrání po stylovém bílém a hlavně neplastovém topinkovačii, bylo těžší, než jsem si představovala. Nakonec jsme narazili na tenhle designový kousek z řady Glass Touch od Russel Hobbs a volba byla najednou úplně jasná, kombinace skla a oceli je moc povedená. A já se teď raduju, jak hezky se nám hodí do kuchyně a pořád dokola připravuju sanndwiche. Club sandwich je pro mě král sandwichů, tahle klasika se skvěle hodí jako jednoduché občerstvení na večírky a nebo prostě jako rychlý oběd.

Ingredience na 4 sandwiche:

12 plátků toastového chleba
16 plátků slaniny
krůtí či kuřecí prsa - cca 200 g
římský salát
rajče
kousek okurky
2 vařená vejce
majonéza
olivový olej
sůl a pepř

Postup:

1. Krůtí prsa osolíme, opepříme a potřeme olivovým olejem, ogrilujeme. Já postupuji tak, že jen nejdříve zprudka nechám opéct na grilovací pánvi, a potom je chviličku dopeču v troubě. Do pánve nakonec naskládáme plátky slaniny a necháme z obou stran vypéct do křupava. Slaninu vyndáme z pánve na papírový ubrousek a necháme osušit přebytečný tuk.

2.V toasteru postupně necháme opéct plátky chleba, po vychladnutí každý z nich z jedné strany potřeme majonézou.

3. Připravíme si zeleninu. Rajčata a okurku nakrájíme na plátky, salát omyjeme, pečlivě osušíme, natrháme na kousky. Vejce oloupeme a nakrájíme na plátky. Upečená krůtí prsa nakrájíme ostrým nožem na plátky.

4. Sestavíme sndwiche. Spodní chléb poklademe salátem, rajčetem, vejcem, okurkou a slaninou. Prostřední chléb poklademe salátem, masem a slaninou. Přikryjeme zbylým chlebem, propíchneme na 2 místech špejlí či párátkem, našikmo rozkrojíme a podáváme.

Můj tip:

Originálně se Club sandwich podává ještě se smaženými bramborovými lupínky nebo hranolky. Já mastné hranolky ráda nahrazuji jednoduchými opečenými brambory. Brambory dobře omyji, nakrájím na osminky, osolím, opepřím, vyskládám na plech vyložený pečícím papírem, zakápnu olivovým olejem, promíchám a peču na maximální výkon trouby asi 15 až 20 minut.

Co mi dělá v listopadu radost?

Podzim je moje oblíbené roční období. Když svítí sluníčko a listy začnou mít stovky barev, mám ho mnohem raději, než parné léto. Můžete pouštět draka, začít se pomalu těšit na Vánoce nebo strávit propršenou neděli doma na kanapi bez výčitek svědomí.  A co mi dělá radost tenhle listopad? 

1.  Michelinské menu Stefana Hartmanna v Mlýnci

Musím se přiznat, bylo to moje michelinské poprvé a hrozně jsem se těšila. Do pražského Mlýnce na víkend dorazil německý šéfkuchař Stefan Hartmann a sestavil jednoduché sezónní degustační menu o 6 chodech, které by tam teď měli vařit po celý listopad. Byla jsem na něj pozvána, nevím tedy, na kolik vyšlo celé 6 chodové. Z webových stránek Mlýnce jsem zjistila, že aktuálně teď podávají menu zúžené, základ zůstal stejný, jen menu je 4chodové (plus Amuse Bouche) za 1.190,-- Kč. Když cenu rozpočtu na jednotlivé chody, jsou to přesně 3 stovky za jeden a to už za tu kvalitu a především ten michelinský zážitek podle mě stojí. Mým favoritem byla telecí líčka s celerovým pyré, asi nejlepší v mém životě. Obsluha byla šikovná, empatická, nic nevnucovala, což je mi vždycky moc sympatické. Nakonec jsem se směla podívat i do kuchyně, promluvit s oběma šéfkuchaři, prostě, abych to nenatahovala - celkově krásný zážitek a můžu jen doporučit.

2. Dýně

Dýně je podle mě skvělá podzimní surovina, zkouším ji použít, kde to jde. Skvělá je bramborovo – dýňová kaše, dělám ji asi z 2/3 brambor a 1/3 dýně, s trochou másla a mléka, dobře osolím a podávám téměř ke všemu. Polévku máme teď k večeři skoro každý týden a stále jsem se nepřejedla. Nejčastěji dělám tuhle http://www.foodlover.cz/2013/10/polevka-z-pecene-dyne.html a nebo ji připravuji s kokosovým mlékem a kari pastou, tahle druhá verze ve mně zase vzbuzuje vzpomínky na Thajsko. Zkoušela jsem dýňový chleba, dýňové gnocchi i dýňové perníkové muffiny, s šálkem kakaa jsou moc dobré. Rodiče zase dělají z dýně „svíčkovou“, prostě je to univerzální, levná a zdravá surovina, pro mě symbol podzimu s nádhernou optimistickou barvu a celkově v kuchyni i mimo ni ji mám moc ráda.

3. Dědovy paštiky od Tomáše z foodissimo

Tomáš Babinec je můj kamarád, má krásný blog www.foodissimo.eu, je moc šikovný fotograf a hlavně se už před nějakou dobou naplno pustil do výroby domácích paštik podle receptury jeho slovenského dědečka. Tomáš je pro mě skvělým příkladem toho, že i věci, o kterých máme zafixováno, že jsou nezdravé a plné „sajrajtů“ se dají dělat opravdu poctivě. Pro představu, složení bůčkové je - vepřový bůček, vepřová plec, rajčatový protlak, hořčice, cibule, sůl, mletý pepř, to je opravdu vše! Navíc podíl masa je asi 89 %. Udělali jsme výměnný obchod – já jemu plátěnky (http://www.foodlover.cz/2013/06/mame-nove-platenky.html) a on mě zase paštiky. Teď na podzim neznám nic lepšího, spolu s domácím chlebem perfektní kombinace. Koupit je můžete už v mnoha farmářských prodejnách nebo třeba na trzích. Zkuste je, fakt.

4. Vydatné teplé polévky

Kulajda, dýňovka, cibulačka, čočkovka, prostě všechny, co mě zahřejou, když je venku zima a prší. S kouskem domácího pečiva je ráda večeřím a zlepšují mi náladu. Navíc mám teď takové hektické období a zdá se mi, že nestíhám dělat naprosto nic navíc. V takových chvílích přichází na řadu recepty, v kterých se všechno nahází do jednoho hrnce a je hotovo, což většina polévek splňuje.

A všechny moje polévky po hromadě najdete tady:

http://www.foodlover.cz/search/label/pol%C3%A9vky

A jak si děláte radost v listopadu vy?